Karmické duše

Mladá žena 27 let, říkejme jí "Lenka", chce zjistit, proč ji stále provází velmi silné myšlenky na jejího bývalého partnera, říkejme mu "Ivan". Cítí, že její současný vztah ovlivňují neustálé myšlenky na něj a jakési pouto, kterému nerozumí. Její vztah to ovlivňuje v negativním smyslu, že cítí, že mají spolu nedořešené situace, city, i když ví, že vztah s ním není možný. I bývalý partner cítí silné pouto k této ženě a myslí si, že ho učiní alespoň trochu spokojeným být s ní ve vztahu, který není prospěšný ani pro jednoho. Chce dát šanci svému čerstvému vztahu, který je pro ni nějakým způsobem důležitý a tímto poutem není schopna projevit náklonnost novému partnerovi. Tato klientka ke mně chodí již déle, ale tento příběh vám chci předat z toho důvodu, že tuším, že téma karmických pout vůči dané osobě jistě někdy řešilo mnoho z vás. "Lenka " již při první terapii krásně viděla i cítila své vize v terapiích, vždy padly slzy, a ne málo (ale v terapiích má každá slza cenu zlata a o to tu především jde nejvíce, o uvolnění vzniklých traumat, strachů a bolestných vzpomínek). Vždy si při terapiích dokázala uvědomovat souvislosti se současným životem a po terapiích ještě plně dobíhaly dojmy a myšlenky, kdy plně chápala proč, se tyto události staly, nebo proč je měla prožít, aby její duše lépe pochopila, čeho se stala součástí. Plně začala chápat, že si jisté události měla prožít, že mají velkou spojitost se současným životem a že se většinou opakují stejné vzorce, jen duše si vezme jiný kabát a hrají podobné role, dokud nedojde k pochopení.

Začínáme terapii, uvedu ji do změněného stavu vědomí (kdy vnímá můj hlas i své okolí, jen je velmi uvolněná a tím je schopna načítat informace a zážitky z dětství, z minulých životů, které zrovna potřebuje prožít. Vědomí je natolik chytré, že dokáže vyhledat přesně to, co potřebujeme prožít a následně zpracovat. Co ještě nemáme vědět, to nám neukáže, až když jsme plně připraveni pocity zpracovat. Pokládám otázku, aby si vybavila minulé životy se svým bývalým partnerem "Ivanem": Její oči začínají těkat sem a tam a to je pro mě vodítko, že se něco jistě děje, že vnímá a vidí už nějakou situaci. Někdy i velmi reaguje tělo (třes, záškuby, zrychlený dech), tyto vjemy jsou ale většinou vždy u každé terapie. Vidí pláž, moře, krásné, modré moře. Ví, že je žena je jí cca 30 let, vidí na moři v lodi muže "Ivana". Staví lodě a nějakým způsobem se o ně stará, je to zároveň i jeho koníček. Nedokáže odhadnout jaké to je místo a jaký letopočet. Cítí k němu velkou připoutanost a touhu ale nenaplněnou. Je to krásný ostrůvek kde žijí, všichni se o sebe vzájemně starají, sbírají ovoce a vyrábí si oblečení pro svou potřebu. V tomto životě cítí, že s tímto mužem není jako partnerka, ale je to její milenec. Cítí k němu však upřímnou lásku a je to vzájemné. Jde za ním na loď proto, aby spolu uprchli za bílého dne, jelikož její manžel ji velmi hlídal a v tuto dobu to pro ně bylo vhodné. Její manžel (v současném životě bývalý manžel-stejné povahové rysy) je majetnický, žárlivý, necítí ani od něj lásku, spíše ji bere jako svůj majetek. "Ivan" postavil loď, aby spolu mohli v tento den uprchnout, nebylo možné jinou cestou, než po moři. "Lenka" se snaží vylézt na loď, jelikož její muž je jí v patách a snaží se jí zastavit. Jsou velké vlny a ona se nemůže dostat přes houpání vln do lodi i přesto, že jí "Ivan" pomáhá, majetnický manžel už ji strhává z lodi a perou se o ní. Je to pro ni v regresi velmi vypjatá situace (pláče, natahuje ruce), její žárlivý manžel ji strhává do vody a ze vzteku, když vidí co chce udělat, ji topí. "Lenka" vše sleduje už z pohledu duše, která už není v těle. Cítí své pocity nenaplněné lásky, kdy chtěla být jen s ním, věděla, že nedělá přeci nic špatného. V tu chvíli sleduje, jak "Ivan" bojuje s tím, zda po manželovi skočit, nebo si zachránit život. Vnímá jeho bolest a zoufalství z její ztráty, odplouvá pryč, aby nebyl zabit. "Lenka" svou smrt nevnímá tragicky, jako spíše zoufalé pocity nenaplněné a ztracené lásky. Vnímá také pohnutky manžela, který jí utopil, že to udělal z důvodu, aby ji nikdo neměl, když nebude patřit jemu, tak nikomu. Takto vnímala jeho myšlenky. V této napěťové události odreagovávám negativní událost formulkami, které pronáším. Dochází ke zklidnění mysli i těla. Formulky opakuji několikrát, dokud nedojde k úplnému zklidnění klientky.

2. příběh s tímto mužem "Ivanem":

"Lenka" se vidí jako starší žena (30-40 let), s "Ivanem" spolu mají 5 letého chlapečka. Syn je nemocný – nemoc, kde nikdo ještě neví jak ji léčit a děti i dospělí na ni umírají (vypadá to na neštovice). Stav dítěte vnímá už jako velmi vážný, kdy je apatický a má vysoké horečky, cítí, že ho ztrácí. Její manžel "Ivan" je jí oporou a stále ji uklidňuje, že to bude dobré, když synka odvezou k lékaři. Ona si však není jistá, zda jí ho vrátí, intenzivně vnímá, že ta nemoc je na vrcholu, společnost pak tyto nemocné izoluje a většinou tam zemřou. Vnímá silně strach ze ztráty dítěte a chce, aby raději zůstalo doma, v bezpečí. "Ivan" však cítí, že lékaři jsou jediné řešení a přemlouvá ji, aby ho odvezli. Odjíždí pryč k lékaři, aby ho léčili. Zjistí však, že za synkem už nemohou, a násilím je vyvedou ven. Posunujeme se v čase dopředu o několik měsíců. Cítí, že chlapeček zemřel, že s nimi již není, sedí s manželem na posteli a drží se za ruce. Prožívají bolest, cítí však, že je tato situace sblížila a chtějí začít spolu jiný život. Posunujeme se o 5 let dopředu: jsou spolu na farmě, mají zvířata, on je stále s ní, oba cítí, že již žádné děti nechtějí, ale přesto zůstávají spolu, protože cítí společné pouto.

3. příběh: "Lenka" je tentokrát jako muž, kterému je 18 let, "Ivan" je dívka, které je 15 let. "Lenka" o ni usiluje jako o dívku, ale cítí tam, že se spolu nemohou stýkat, jelikož on (Lenka) je chudá, svobodomyslná osoba a rodičům dívky se to nelíbí. Rodiče se bojí, že dívku zkazí, i pověst její rodiny. Mladý muž (Lenka) však dívku (Ivana) miluje a cítí, že i ona jeho pro to, jaký opravdu je, konečně ho miluje jako bytost. Jednoho večera se však dívka (Ivan) přišla s ním rozloučit, že se nesmí již vídat a proto odjíždí natrvalo s rodiči pryč. Nesmí mu říci kam, tímto rodiče chtějí uchránit dceru i je od skandálu, jelikož jsou velmi bohatí a ostatní by je odsoudili. On (Lenka) cítí bezmoc, lítost, nespravedlnost že ji ztrácí. Dochází k nenaplněné lásce, již nikdy se nesetkali.

4. příběh: "Lenka" vnímá v dalším životě s tímto mužem, že jsou sourozenci. Malé děti ona dívka 8 let, on chlapec 9 let. Oba jsou v dětském domově, vidí sebe jak drží v ruce plyšového medvídka. Jejich rodiče nejsou spolu a matka je tedy musela odložit do dětského domova. Jako matku vnímá svou současnou sestru, vidí situaci, kdy ji matka předává jiným lidem, objímá ji, má hysterický záchvat a vyčítá si, že se o ně nemůže starat (klientka silně vnímá odtržení od matky, cítí svou ale i její bolest a nechápe situaci, proč musí pryč). S bratrem žijí v dětském domově, cítí velkou propojenost a jsou stále spolu. Vnímá situaci, kdy přichází noví rodiče a odvádí si bratra s sebou jako nového člena rodiny. Vnímá oddělení od své spřízněné duše, nikoho jiného tam nemá a je to pro ni velmi traumatizující, že ji opouští.

Dále nahlížíme do minulého života s jejím současným partnerem v tomto životě, říkejme mu např. "Michal":

Vnímá vedle sebe muže jako někoho, kdo jí pomáhá, cítí z něho klid a ochranu. "Michal" je zde jako její přítel-kamarád, on v tomto životě cítí, že jí něco dluží, že jí chce chránit a pomáhat a ona vnímá, že mu chce být nablízku. Oba vykonávají nějakou těžkou práci se stroji v dole. Všude vidí špínu a tmu. Pracují spolu a jsou přátelé. On ji miluje, ale ona jeho lásku neopětuje, cítí jen , že ji ochraňuje a cítí se s ním v bezpečí. Ona je s jiným mužem, ale "Michal" ji přesto dále miluje. Mají spolu vždy krásný vztah, ale nedochází k přátelství. V tomto životě cítí, že oba si mají vzájemně prožít společný vztah, ona ho má v tomto životě učit více duchovním hodnotám, on ji má chránit a dát pocit bezpečí. Takto vnímá klientka dotaz, proč se potkali v tomto životě.

Závěr:

Klientka ihned po terapii chápe souvislosti z minulých životů a spojuje si je současně s oběma muži. Dochází k pochopení, že s "Ivanem" bývalým partnerem k sobě cítí pouto které je svazovalo oba (on má nyní partnerku a dítě, bojí se, že o dítě přijde, když partnerku opustí, jelikož jím partnerka manipuluje a vyhrožuje mu), přesto on stále chce být s ní a udržovat s ní vztah i nadále. Nedokáže opustit partnerku ze strachu ztráty dítěte. Klientka ví, že ho musí pustit, že i on potřebuje jít svou cestou a že již ještě není čas, aby tito dva lidé byli spolu. Možná v budoucnu, až bude schopen postavit se manipulaci od partnerky, svedou je cesty k sobě, ale to klientka sama ví, že ovlivňovat jeho cestu nechce a ani nemůže.

Se současným partnerem vnímá, že více chápe jeho i svou roli v jejich vztahu díky těmto prožitkům. Ona mu opravdu ukazuje duchovní směr v tomto vztahu, jak řešit a více komunikovat, s čímž má velký problém, tentokráte zde cítí potřebu mu více pomáhat, jako to dělal on v minulém životě. On díky ní cítí touhu pracovat na sobě a svých nevyřešených traumatech, blocích, chce zlepšovat jejich vzájemný vztah. Oba se vzájemně podporují a komunikují spolu více. Klientka těmito prožitky pochopila, co je cílem v jejím životě, vztahu a kam ho směrovat. Pochopila tak i pouto které ji svazovalo mezi bývalým partnerem a díky tomu se dokázala oprostit se od nátlaku a lpění být s ním i přesto, že ji to narušovalo současný vztah. V terapiích pokračujeme dále a jistě nás čekají další odhalení jejich vzájemných životů v minulosti.